Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Paní docentka Alena Lukasová, která tuto problematiku vyučuje na Ostravské univerzitě, velmi dobře vystihuje místa, kde zpomalit nebo kde podat praktický příklad.
Formální (také matematická) logika je vědní obor, který se snaží formalizovat okolní svět do takového tvaru, aby se s ním dalo dále pracovat (zejména sledovat dedukce - usuzování). Je zřejmé, že je nutno vše zjednodušit, a proto se zavádějí různé modely. Pro matematiky je velmi výhodná výroková (založená na dvouhodnotové pravdivosti - na rozdíl od fuzzy logiky), informatiky bude zajímat predikátová a klauzurní logika.
Po první kapitole, jež představuje úvod do znalostí a jejich reprezentace (vzhledem ke zbytku knihy je tato problematika brána dosti stručně), začíná první část knihy, která se zabývá výrokovou logikou. Hned po přečtení prvních stran jsem ke svému potěšení zjistil, že se jedná o formální studijní materiál (Definice - Věta - Důkaz, Definice - Věta - Důkaz). Další, co mě potěšilo, byla téměř naprostá shoda s výkladem docenta Bělohlávka, který mě základům matematické logiky učil.
Výroková logika je tou nejjednodušší variantou, její vyjadřovací síla je tudíž nejmenší. Každý výrok se pomocí logických spojek snažíme ve správném tvaru zapsat do formulí a ty pak dále studovat. Můžeme zjišťovat pravdivost formule při jejím ohodnocení, zkoumat splnitelnost (tautologie, kontradikce) formule (například tabulkovou metodou) nebo převádět formuli do normálních tvarů (konjunktivní, disjunktivní). Právě jsem shrnul téma druhé kapitoly.
Třetí kapitola zavádí důležitý pojem důkazu ve výrokové logice, který poskytuje mechanizmus (ať už přímý nebo nepřímý) odvození platnosti (tautologičnosti) formule. Na základě znalostní báze (axiomů) a rezolučního odvozovacího pravidla jsme schopni rozhodnout o platnosti, aniž bychom studovali ohodnocení formule. V závěru kapitoly je pak popsána tablová důkazová metoda.
Velice důsledně jsou popsány tři nejpoužívanější axiomatické systémy (Gentzenovský, Klauzulární a Hilbertovský). Věnuje se jim čtvrtá kapitola. Při konstrukci důkazů je nutno získat trochu cviku, a proto je v této kapitole velké množství příkladů. Máme za sebou zhruba třetinu knihy, nyní se budeme věnovat predikátové logice.
Predikátová logika je svým způsobem rozšířením logiky výrokové. Do korektně vytvářených formulí definice přidává nové symboly (kvantifikátory) - generalizační a existenční, proměnné (které zde obsahují prvky z univerza), konstanty, funktory a predikátové symboly. Vyjadřovací schopnost predikátové logiky je mnohem vyšší, daní je pak složitější práce s takto utvořenými formulemi. Druhá třetina knihy se nese v podobném duchu, jako u výrokové logiky. Týká se ale logiky predikátové.
Asi nejzajímavější je poslední třetina, která je věnována klauzurní logice, jež je přechodovým stupněm mezi logikou predikátovou a logickým programovacím v jazyku PROLOG. Po přečtení kapitoly čtenář získá základní znalosti, jak funguje interpret jazyka PROLOG, kapitola však není návodem, jak v tomto jazyce programovat. V operačním systému Linux však funguje mnoho implementací PROLOGU (například GNU PROLOG), a tak není problém si vše vyzkoušet na počítači.
Knihu mohu jen doporučit. Nejen, že je profesionálně zpracovaná, ale spolu s bezchybnou a úhlednou sazbou je radost ji číst. Na závěr bych rád vyřešil jednu jednoduchou úlohu z první části knihy (výroková logika), abyste si mohli udělat obrázek, o čem tady celou dobu píši.
Převeďte formuli do konjunktivní normální normy c -› (a v b):
Řešení:
Vidíme, že řešení (6) je zároveň také v úplné disjuntní normální formě.
Název | Formální logika v umělé inteligenci |
Autoři | Alena Lukasová |
Vydal | Computer Press |
ISBN | 80-251-0023-5 |
Datum vydání | 2003 |
Počet stran | 270 |
Doporučená cena | 199 Kč / 299 Sk |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
a | b | c | c -> (a v b) | ¬a ^ ¬b ^ c ---+---+---+--------------+------------- 0 | 0 | 0 | 1 | 0 0 | 0 | 1 | 0 | 1 0 | 1 | 0 | 1 | 0 0 | 1 | 1 | 1 | 0 1 | 0 | 0 | 1 | 0 1 | 0 | 1 | 1 | 0 1 | 1 | 0 | 1 | 0 1 | 1 | 1 | 1 | 0